Histórie

Kolem roku 1000 jako první připluli na Nový Zéland Polynésané. Tihle odvážní „mořeplavci“ na primitivních plavidlech pocházeli pravděpodobně z některého ze Společenských ostrovů (kam patří i Tahiti) nebo z Cookových ostrovů. Legenda praví, že tuto novou zemi pojmenovala žena jednoho z mořeplavců. Dala jí jméno „Země dlouhého bílého oblaku – Aotearoa“.

1350 - podle maorské mytologie připlouvá na Severní ostrov tzn. „velká flotila“ z Hawaiki. Dosud nebylo přesně určeno kde tahle Hawaiki vlastně byla, třebaže toto jméno je ve východní Polynésii dobře známo. Původní počet obyvatel nepřevyšoval ani dvě stovky.

1642 - Z historických pramenů je známo, že prvním Evropanem jež stanul na Novém Zélandu byl holandský mořeplavec Abel Tazman, který zemi zároveň pojmenoval

1770 - Kolem roku 1770 byl vyhuben moa.

1769 - obeplul oba ostrovy během průzkumné plavby anglický kapitán James Cook. Cookovo setkání s Maory dopadlo celkem příznivě a to hlavně proto, že si Cook s sebou přivezl prozíravě tahitského kněze, který rozuměl anglicky a zároveň rozuměl místnímu jazyku. V té době žilo 95% Maorů na Severním ostrově. Cook seznámil Maory s puškami (žádnou jim zde však nezanechal) ale také s hřebíky, kterým se dostalo výjimečného obdivu. Realitou je ale také fakt, že kvůli Cookovi sem byly dovlečeny i patogenní zárodky, které následně zdecimovaly velkou část maorské populace, jež proti nim neměla vypěstovanou žádnou imunitu.

1840 - patrně nejdůležitější okamžik v novozélandských dějinách se stal 6. února roku 1840, kdy byla uzavřena dohoda mezi britským královstvím a téměř pěti sty maorskými náčelníky. Tato smlouva slibovala Maorům naprostou vládu nad jejich půdou, pokud se vzdají suverenity ve prospěch království.

Potíž však tkvěla v překladu této smlouvy. Maorové nemají pro četná slova ze smlouvy vlastní výraz, takže oba dokumenty jsou v podstatě dvě různé smlouvy, jimž obě strany rozuměli rozdílně. Např. anglická verze říká že: „Koruna si ponechává předkupní právo na maorskou půdu“. Vláda si tak chtěla zajistit možnost levně vykupovat půdu od Maorů a následně ji dráž prodat novým usedlíkům. V praxi to znamenalo, že Maorům není povoleno prodávat půdu nikomu jinému než vládě a i kdyby o ni vláda neměla zájem, nesmí ji dále prodat. Maorové to chápali tak, že se text vztahuje k tradici „hokonga“ = „nákup a prodej“. To mělo celkem logický následek – války o půdu mezi přistěhovalci (pakehy) a Maory.

Maoři však nebyli příliš sjednocení a tak britská koruna systematicky půdu zabírala a zabírala. Po konci války tomuto trendu napomáhal i zákon o osídlování Nového Zélandu, kdy byla půda zcizována hlavně díky právním trikům a úředním kličkám.

Kolem roku 1860 osadníci získávají početní převahu nad Maory. Jejich počet se během dvaceti let zvýšil z 60 tisíc na téměř půl milionu. Ze záznamů lze číst, že v roce 1896 se snížil počet Maorů díky zavlečeným nemocem a chudobě na pouhých 40 tisíc – z původního počtu 110 tisíc.

1870 - se hlavní oporou novozélandského hospodářství stává vývoz vlny a následně i vývoz skopového masa

1893 - jako první země na světě uděluje ženám volební právo

1907 - získává Nový Zéland nezávislost. Zůstává však nadále součástí britského impéria a i dnes je členem britského společenství národů – tzv. Commonwealth.

1914 - Nový Zéland vstupuje po boku Anglie do první světové války.

1915 - Vojáci Anzacu útočí na pobřeží u Gallipoli, vinou osudné taktické chyby však dochází k obrovským ztrátám na životech.

1930 - začátek hluboké hospodářské krize, vývozy klesají o 40%.

1947 -  Nový Zéland získává právo měnit svou ústavu bez předchozího souhlasu Britů Nový Zéland získává právo měnit svou ústavu bez předchozího souhlasu Britů

1953 - Edmund Hillary pokořil nejvyšší horu světa Mt. Everest

1961 - Na Novém Zélandu je zrušen trest smrti.

1981 - Vznik Kohanga reo. Z průzkumů v předešlých letech vyšlo najevo, že maorština odumírá a tak se Rada pro maorské záležitosti rozhodla zřizovat tzv. jazyková hnízda, která umožňovala dětem předškolního věku vyrůstat v prostředí, kde se mluvilo maorsky. Cílem bylo, aby všechny maorské děti mladší pěti let (předtím než půjdou do školy) uměly oba jazyky, jak anglicky tak maorsky.

1985 - Potopení lodi Rainbow Warrior. Ostřelování a následné úplné zničení lodi ekologické organizace Greenpeace, utopení jednoho z členů posádky bylo prvním aktem mezinárodního terorismu v novozélandských vodách.

Vedlo to k největší policejní akci v novozélandských dějinách a uvěznění dvou francouzských agentů. Francouzská bezpečnostní služba totiž loď ostřelovala, aby předešla její mimořádně propagované plavbě na atol Mururoa, kde se Greenpeace chystalo zabránit francouzských zkouškám jaderných zbraní.

Francouzská vláda v čele s tehdejších presidentem Francois Mitterrandem předstírala, že je pobouřena a zaskočena zločineckým útokem, který je neomluvitelný… Nový Zéland odsoudil oba pachatele na deset let do vězení za zabití. Francouzi naléhali, aby bylo oběma mužům umožněno odjet na francouzský ostrov Mayotte v Indické oceánu, kde by si odpykali svůj trest. Jakmile však byli propuštěni, přijel jim v ústrety na letiště francouzský ministr obrany, jenž se k nim choval jako k národním hrdinům. Vztahy Francie a Nového Zélandu jsou dodnes celkem chladné.

1987 - Nový Zéland se stává bezjaderným pásmem

Ve stejném roce byla maorština uzákoněna jako další úřední jazyk.

1995  -Jachtaři Nového Zélandu zvítězili ve slavném závodě o Americký pohár.

2000 - Na Novém Zélandu se konala nejvyšší schůzka APECu a také tu byl pořádán Americký pohár

2001 - Světová premiéra slavné filmové trilogie Pán prstenů, kterou režíroval Peter Jackson.